Příběh Jarky - I těžké začátky mohou mít dobré konce

I těžké začátky mohou mít dobré konce

(25. 3. 2015, autor: Petr Zetek)

 Jarka vyrůstala a prožívala dětství v dětských domovech.  Vystřídala jich několik, tím posledním se stal Dětský domov v Horním Slavkově. Zde navštěvovala speciální školu, kterou v 16 letech dokončila. Jarka měla od mala problémy s chováním. Byla hodně neklidná a agresivní a to zejména v případech, kdy se jí něco nedařilo. Vyhledávala spíše chlapeckou společnost, kde se mohla účastnit různých lumpáren, honiček a vymýšlení dalších neplech. Po dovršení 18 let musela Jarka dětský domov opustit.

V roce 2003, kdy ještě nebyla připravena žít samostatným životem, byla umístěna do našeho chráněného bydlení. Jarka si neuměla představit, co ji v samostatném životě čeká.  V domově měla vše zařízené a připravené, nemusela se o nic starat, neměla zažité základní dovednosti týkající se péče o domácnost, péči o svou osobu, hospodaření s financemi atd.

V naší organizaci dostala malý byt s kuchyní, koupelnou a pokojem. Jarka se neuměla postarat o domácnost, neměla zažité žádné návyky. Všude po bytě nechávala různé obaly od potravin, použité věci, neuměla si s tím poradit. Ze všeho nejvíce ji bavilo lítat venku s míčem a s klukama, neměla ponětí o čase, rozvržení dne a plnění jejich povinností jí dělalo velké problémy.

            Za pomoci asistentů se Jarka učila pečovat o domácnost, udržovat ji v čistotě, ale zpočátku to byl obrovský boj. Jarka byla jako dítě, vše sbírala a vše se jí hodilo. Nenechala si poradit a do ničeho mluvit. Vše řešila agresivním chováním, výbuchem vzteku, který vždy vyústil v rozbité a poničené věci. Několikrát byla léčena na psychiatrii, docházela k psychologovi, ale vždy bez většího výsledku. Toto agresivní a výbušné chování se stále opakovalo.

Jarka se učila orientovat ve svém okolí a poznávat jeho možnosti.  Vědět, kde nakoupit, kde zajistit lékaře, kde se nachází úřady a běžně dostupné služby. Snažila se začlenit do společnosti. Moc ji to ale nešlo a to především díky svému odmítavému postoji k životu a pravidlům. Dalším, neméně důležitým úkolem, bylo naučit Jarku poznávat peníze, naučit se rozeznat bankovky a mince, umět si za tyto peníze nakoupit a vystačit s nimi. Učila se chodit sama do obchodu a orientovat se v něm. Asistent ji pravidelně doprovázel a učil ji, jak se v obchodě chovat, jak zaplatit a na co si dávat pozor.

V roce 2005 byla Jarka přijata na dvouletý obor stravování na učilišti v Kynšperku. Učila se vařit různé pokrmy, poznávala technologie a postupy přípravy stravy. Ve škole zažívala radosti i strasti, odmítala se učit, řešila vše výbuchem vzteku, rozbitím věcí a pomůcek. Nakonec se po společném nemalém úsilí povedlo, že v roce 2007 úspěšně složila závěrečné zkoušky.

Žádné vhodné zaměstnání, kde by mohla využít své nově nabyté znalosti, se nenašlo. V srpnu roku 2007 se povedlo najít pracovní místo v místní firmě, kam Jarka nastoupila jako dělnice, kde prováděla montáž ořezávátek, rtěnek apod. Jarky nástup do zaměstnání byl spojen s velkou mírou odpovědnosti a byl pro ni velmi zavazující. Musela se naučit chodit včas do zaměstnání, věnovat se pracovní činnosti na plný úvazek. Zpočátku byly na Jarku neustálé stížnosti, chodila pozdě, nepracovala, nereagovala na pokyny své mistrové. Pokud se jí něco nelíbilo, řešila vše výbuchem vzteku, rozkopáním skřínky a agresivním chováním vůči mistrové a ostatním spolupracovníkům.

Několik dlouhých měsíců asistent trpělivě dohlížel na její včasnou docházku do zaměstnání, pomáhal Jarce získávat návyky související se zařazením do pracovního procesu, neustále byl v kontaktu s mistrovou a vedením firmy, kde intenzivně řešili tyto problémy.

Během několika měsíců snahy o začlenění do společnosti, zvládání svých výbuchů a stresu, prošla Jarka několika terapiemi.  Díky velmi ochotné a pečlivé paní doktorce jí terapie velice pomohly. Její výbuchy vzteku se ustálily. Není již tolik agresivní, začala si vážit svých věcí, je veselá a komunikativní.

V současné době Jarka stále pracuje v místní firmě jako dělnice.  Díky zaměstnání si mohla našetřit na nový televizor, po kterém toužila, koupila si novou postel, věž a vybavení do bytu. Asistent je stále v kontaktu s její mistrovou, od které je Jarka chválena a to především v tom smyslu, že udělala spolu s asistentem velký pokrok a dokázala na sobě velmi zapracovat. Do zaměstnání chodí včas, problémy, které byly v zaměstnání mezi kolegyněmi, již nejsou. Jarka vychází se všemi výborně. Pracuje svědomitě a dobře. Je velice chválena za odvedenou práci. Ohlédneme-li se zpět za počátečními potížemi, jde o obrovský pokrok. Samostatně chodí nakupovat, vaří si jednoduché pokrmy. Umí rozeznat bankovky, rozpočítat si peníze, zná své příjmy a výdaje. O domácnost si již vcelku umí pečovat, je potřeba ale ještě dosti dohledu a motivace k pravidelnému úklidu.

Ráda navštěvuje kino, různé společenské akce, sportovní události, veřejné bruslení. Začlenila se velice dobře. S kolegyněmi z práce chodí pravidelně posedět do restaurace. Plně se orientuje v okolí, ráda jezdí na různé výlety.